Chaparreras, neboli Chaps
Sami Američané přiznávají, že tato speciální ochrana jezdcových nohou k nim přišla z Mexika. Jenže ani Mexičané na ni nemají patent. Dokonce i stará čeština rozlišuje gatě, tedy kalhoty a nohavice. Kožené nohavice, někdy dokonce zpevněné kovovými puklicemi, byly i součástí středověké zbroje. To však raději pomineme a začneme opravdu v Mexiku.
Ale chaparreras už používali vaqueros, tedy mexická varianta severoamerických cowboys. Naopak v jižní americe se nazývají Gaučové. Právě se ukázalo, že budu-li v jedné větě přeskakovat z češtiny do angličtiny a současně i špaňalštiny, vznikne z toho zcela nepřehledný guláš. Proto vás sice vždy seznámím s původním názvem, ale dál budu užívat počeštěnou formu daného slova. Tedy pokud ten český ekvivalent vůbec existuje,
Tento hacendado, nebo také patrón, tedy majitel haciendy má na sobě typický oděv mexického granda. Jeho propínací nohavice jsou ještě pozůstatkem z módy barokní. Chaparreras, tedy původní předobraz amerických chaps vycházely právě z nich.
Po americko mexické válce v roce 1847 se v Kalifornii začaly mísit původní vlivy mexické s těmi americkými. A mimo jiné se ze španělského slova vaquero poameričtěním vyvynul nový termín Buckaroo. A současně se pozvolna začala měnit i forma dobytkářské práce. Tehdy vznikl speciální Buckaroo styl, který do jisté míry přežívá do dnes, třebaže se jinde ve Státech přetrasformoval do stylu kovbojského.
Buckaroo styl v sobě rozhodně nezapře své mexické kořeny.
A tady vznikly i první skutečné čepsy a spolu s dobytkářstvím se šířily z Kalifornie přes Texas až do Oregonu, Idaha, Wyomingu a Montany.
Kolik typů Chaps existuje?
A časem se vyvynuly čtyři základní druhy chaps. Vlevo jsou tak zvané Batwings, tedy netopýří křídla, Nahoře je krátká varianta téhož, zvaná Chinks. Vlevo dole jsou chaps zvané Shotguns, tedy brokovnice. Dole pak Woollies, či Wooly Chaps, což znamená vlňáky.
Ovšem existují i jejich kombinace. Příkladem budiž tyto Woollies kombinované s netpýřími křídly, nebo brokovnicemi.
Pojďme se tedy podívat, jak vypadaly staré originály.
Shotguns Chaps
Skutečné Shotguns bývaly úzké kožené roury připomínající hlavně brokovnice. Některé bývaly dole rozšířené do zvonu. Poměrně pracně se navlékaly na kalhoty a tak se většinou večer svlékaly spolu s nimi a ráno se s nimi i navlékaly. V pase se zapínaly někdy vepředu, ale někdy i vzadu. Na přezku i šněrování. Ty třásně nebyly jen tak pro parádu. Opravdu odváděly vodu.
Na těchto brokovnicích jsou stříbrná konča a řemínky použity k sešití jediného švu.
Materiál musel být pevný a nepromokavý. Tomu nejlépe vyhovuje kůže. A hovězí, či telecí kůže bylo tenkrát na západě habaděj. A tak se používala hlazená, štípaná, se srstí i bez ní. Jen velur býval výlimkou, třebaže dnes je tomu naopak.
Batwings Chaps
Tak tohle jsou ty nejjednodušší Batwings ve starém stylu. Tady jsou konči přidělané řemínky, kterými se chaps pod křídly zapínala.
Na výrobu techto chapsů je ideální kůže ze staré žíněnky. Ta má nejlepší koeficient pevnosti a ohebnosti. Jen už se dnes těžko shánějí.
Některé chaps se vyráběly i s kapsami. Nebo měly i integronaný holster na zbraň.
Chinks Chaps
Tyto chinks jsou z teletiny. A já se vám přiznám, že jsem nikdy nepřišel na to, jakou výhodu tyto chapsy končící hned pod kolenem, vlastně mají.
Wooly Chaps
Wooly Chaps vznikly na severozápadě USA a jednu dobu tam byly velmi rozšířené. Vlňáky oceníte hlavně v zimě, ale bez problému lze v nich jezdit celoročně. Prostě dovnitř nepustí ani zimu, ani horko. Jediné, co nedoporučuji, je vjet v nich do bodláčí.
Některé Woollies mají kožešinu kolem celé nohavice, jiné zas mají na vnitřní straně jen holou kůži.
Většinou bývaly Woollies bílé, ale existují i výjímky.
Autor si dovoluje prokázat těmito fotografiemi, že ví o čem mluví.
Tolik tedy několik dobových fotografií. A ještě přidám jeden z mnoha plakátů Wild West Show.
A nakonec ještě několik obrazů na dané téma
